Probírám se. Cítím obrovský tlak na tělo. Ležím v jižním křídle, v místě s zamřížovaným oknem. Vyděšeně vstávám. Něco není v pořádku. Mé ruce, jsou těžké. Myslím si, že to je nedokrveností a tak se snažím je protřást. Procházím zmatený temnou zahradou. Něco není v pořádku. Pohlížím si okolí, ruce pořád podivně ztěžklé. Prohlížím si je, najednou mi to dojde. Nemůžu zastavit ten třas, pořád jimi třesu. Propadám panice a běžím k nejbližší fontáně. Nořím tvář do studené tekuté plochy. Ozývá se hrom, slyším ho i pod hladinou. Pozvedám hlavu ze studeného ticha, nebe prořezává jeden blesk za druhým. Najednou se propadávám. Písek mě zasypává.
(copyright © m.zitny)
Žádné komentáře:
Okomentovat