Zatuchlý pokoj, všude stíny, někdo na mě mluví. Já sedím na letité rozvrzané pelesti. Mladý muž s kozí bradkou a plavě blond vlasy do mikado sestřihu. Klečí před pelestí. Mluví ke mě, já jen nechápavě kroutím hlavou a nerozumím.
"Takhle to n......!"
Křičí na mě a já začínám chápat, že není problém v tom že mu nerozumím. Já mu nechci rozumět.
"Takhle to nej.., takhle to nemůže f.....!"
Dívám se kolem sebe, cítím mrazení. Na pelesti vedle mě leží seschlá mumifikovaná mrtvola.
"Takhle to nejde, takhle to nemůže fungovat, takhle nemůžeme žít!"
(copyright © m.zitny)
Žádné komentáře:
Okomentovat