Eofrey stál u páchnoucího jezírka, pod krkem se mu blýskal dlouhý zakřivený tesák. Kolem něho postavy v černých kroužkových zbrojích, jen jedna jediná měla helmu ve tvaru lebky bez rysů. Ta držela tesák pod lovcovým krkem. Z lesa vystoupila další postava, lovec v ní poznal černovlasou čarodějku. "Tady nemáš co dělat, holka.", usmála se jedna z postav. Avšak v okamžiku ležela na zemi, kde jí držela v gardu černá bestie s bílou skvrnou na ocase. "Zatracená čarodějko, nech ho.", druhá postava se přiblížila k Eofreyovi a přitiskla mu na bok další zbraň, tentokrát nepěkně vyhlížející zubatou šavli. Bestie se ohlédla. "Ale ale, mrška má tady človíčka ráda?", zasmál se elf v lebčí helmici.
"Takhle se elfové chovají k přátelům?", vyhrkl agresivně Eofrey a snažil se vytrhnou ze sevření. Teskák se mu zaryl do krku a to jako horký nůž do másla. Lovec sebou trhl, krev mu začala mocně plynout z hrdla. Elf v helmě se otočil a necitlivě se podíval na krvácejícího lovce. "Nemyslel jsem si, že bude tak hloupej.", založil tesák do pochvy a pokynul na zbývající druhy. Čarodějka zabalená do přehozu pozorovala sípajícího Eofreye, v očích strach. Stalo se však něco podivného.
Druhý elf, jenž šel za hrdlořezem v přilbici se zastavil a z jeho hrdla vyšel překvapený chrapot. Eofrey stál a na krku ani stopa po ráně, podivná jinovatka se mu stříbřila kolem nohou. Jeho pár zelených očí žhnul v ledově namodralé záři. Čarodějka to užasle pozorovala. Hrdlořez se otočil a překvapeně sledoval svého druha, na němž se začala tvořit tenká vrstva ledu. Pak se podíval na Eofreye v mrazivém tranzu a vší rychlostí vrhl svůj tesák proti němu.
Lovec padl na zem a od jeho úst šla pára, tesák ho zasáhl do čela rukojetí. Hrdlořezův nohsled se sesunul, klepajíc se v zimnici. "Takže náš malej loveček má koukám tajemství, svažte ho.", přikázal elf v helmici a přešel k šokované čarodějce. "A tuhle taky a pěkně na těsno.", podíval se jí do chladných očí. "Nechci kolem sebe žádný čáry, dokud se nenalodíme.", třetí elf začal ovazovat tenký, avšak pevný provaz kol jejích rukou za zády.
Skupina procházela lesem, hrdlořez s čarodějkou před sebou a dvojice jeho elfích nohlsedů táhnouce Eofreye, jenž se pomalu probouzel. Začal sebou trhat, když tu přistoupil vůdčí elf s přilbicí a přiložil čarodějce ostři k hrudi. "Snad nechceš, aby se to opakovalo cryomante.", oznámil mu bezcitně a pomalu přejížděl tesákem linku mezi jejími ňadry. Eofrey nechápal, utíkali přeci spolu. "Takže takhle to je s elfy?", pronesl kysele a čekal na reakci. Hrdlořez se na něho podíval. "Myslíš si, že já a moje posádka, žijeme díky tobě, morálce, přátelství, nebo něčemu podobnému?", uštěpačně se pousmál. "Ne drahý neznámý, my žijeme díky úskokům, podrazům a prašivinám, ale to koneckonců poznáš.", usmál se pod lebkou a popohnal flegmatickou čarodějku. Třetí elf se v jednu chvíli rozhlédl a pokynul na druhého, ten se lehce dotkl vůdce na rameni. "Teď nikdo ani cek!", zatáhl čarodějku do křovisek a Eofrey zhnuseně následoval dvojici nohsledů. Všude kolem se začala otřásat zem. Objevila se grupa obřích postav, jejich vůdce byl podivně přikrčený obr, který nosil vlčí hlavu místo masky. Něco zařval a grupa změnila směr, zmizeli během okamžiku.
"Asi se po nás shánějí.", potichu se zasmál hrdlořez a začal gestikulovat na své nohsledy. Pětice pokračovala dál v cestě. K večeru dorazili na konec lesa, kde se ukrývala malá zátoka. "Tak se prosím seznamte s Rheam Aulem, vaší řečí Dechem mlhy.", pronesl obřadně hrdlořez v helmici a pokynul směrem k lodi kotvící v zátoce.
Byla to loď s nízkým ponorem, párem stěžňů. Eofreyovi vytanulo z hlavy elfský katamaran. Slyšel o těchto bojových plavidlech, znal je z pohádek a legend, které mu vyprávěl Isgrøy. Od pohledu mohla loď pojmout padesát až sto mužů a podle toho, že byla zakotvená a od pohledu v pořádku nepochyboval, že posádka bude nedaleko. Došli až k pláži, když tu hrdlořez podkopl čarodějce nohy a jeho nohsledové vrhli lovce do bahnité zeminy.
Druhý z hrdlořezovi stráže se rozhlédl a bez pomoci rukou, napodobil zakrákání krkavce. Tu se začala všude kolem objevovat světla. Z lesů se vyhrnulo kolem čtyřiceti, možná padesáti postav s dlouhými ušními boltci, jenž vykukovali skrze podlouhlých přilbic ve tvarech lebek. Na lodi během chvíle zaplanuly další pochodně. Na Eofreye a čarodějku se dívalo kolem šedesátky zlatavých očí.
(copyright © m.zitny)
Žádné komentáře:
Okomentovat