Mladého lovce vzbudil podivný zvuk. Otevřel oči a v koutě poznal šouravou postavu strážce. Ten přešlapoval na místě a díval se jeho směrem. Eofrey se zvedl a popošel blíž. "Vhíž nevhím cho mhám zshi mhyzslet, mhůj brathr padlh vašhím šhípem u ohsady.", díval se na Eofreye pohledem smutným a nerozhodným. Hodil mu sekyru a tesák, lovec poznal své nástroje. "Bhudhou she ti hodhit.", obr se otočil v otevřeným mřížích a zády pokynul. Eofrey se ohl pro koženou zbroj a vydal za ním, najednou uslyšel zvuk hlásných rohů a těžkých trub. Citadela jakoby se začala otřásat pod údery mocných bubnů odnikud. "Bude to dobrý boj, který rozhodne o tvém budoucnu.", ozval se nevzrušený hlas zpoza dvojice. Lovec se otočil a spatřil postavu v beraní masce. Tentokrát měla na sobě těžkou drátěnou zbroj. Trojice stoupala dlouhou staletou chodbou, vše čisté, každá pochodeň jako nově zapálená. Zvuk bubnů zesílil, Eofrey si všiml těžkých vrat. Když se k nim přiblížili, byl už zvuk bubnů a hlásných troub natolik hlučný, že se Eofreyovi začalo dělat nevolno. Byl jen pár kroků od svého osudu, buď padne nebo zůstane na dalších pár okamžiků živý.
Otevřeli vrata, ocitly se ve zbrojnici, odevšad řičel hluboký souzvuk davů. Eofrey se rozhlédl, všude zbroje a zbraně, pak si však všiml hrozivějšího odkazu. Na lavicích a podlaze se skvěly známky krve, temné skvrny se zračily všude v místnosti. Zvuk bubnů utichl a hlásné trouby vyvrcholily v jednom tónu, který rozechvěl každou kůstku v lovcově těle. Beran na něho pohlédl, Eofrey byl sinalý a chvěl se. Panenky v očích děsem roztažené. "Vem si toto, zažene strach a únavu.", podávajíc lovci malý váček. Ten po něm chňapl, ale hned se podíval na Berana. "Je to jen výtažek z bylin, nic co by ti mělo ublížit.", lovec váček rozevřel a vysypal si jeho obsah do úst. Beran a strážce ho pozorovali. Eofrey pocítil nejdříve závrať, pak ohromný tlak ve spáncích, jenž explodoval v chladivý klid, jenž se mu rozlil nejdříve myslí a pak tělem. Podíval se na své ruce, viděl ostřeji, všímal si detailů malých jizviček. Kazů na nehtech a kůži, otočil se a pohlédl na dvojici obrů. Přesně rozeznával každý detail na strážci, pak pohlédl na Berana, ale hned zrak odvrátil. Jeho oči, rudé a žhnoucí neznámým ohněm. "Je čas!", zařval Beran a rozkopl dveře.
Eofrey vystoupil z temné zbrojnice do gargantuovské arény, řev a dupot obrů otřásal písečným jevištěm. Rozhlédl se kolem a zjistil, že aréna musela být vybudována v ohromném kráteru. Celé hlediště utichlo jako jeden. Lovec se lekl, vrata za ním se zabouchla. Ozval se pomalý rytmus bubnů, který stále nabíral na tempu. Přidaly se rohy a hlásné trouby. Hluboký hlas odnikud oslavně vyvolal:"Nhér h´jo Tron."
Eofrey poznal zkomolené jméno své osady a na úctu pozvedl pomalu ruku se sekyrou. Rozhlížejíc kolem sebe si všiml vrat na dvě stě, možná tři sta kroků vzdálených. Začala se otevírat.
Obecenstvo začalo znovu ryčet, z vrat vyběhla postava hubenější než Eofrey, avšak evidentně agilnější. Rozeběhla se přímo na lovce, ale v půli běhu zastavila. Na hlavě měla tepanou uzavřenou helmu, měla podivný tvar lebky, ale úplně bez rysů. Eofrey sevřel sekyru v rukách pevněji. Postava poklekla a zpod ruky se něco zalesklo. Lovec si nejdříve pomyslel, že jde o řetěz.
Bubny už byly v souzvuku a obecenstvo ztichlo. Trouby utichly a Eofrey čekal, co se bude dít. Protivník se potichu zasmál, pak se postavil na jednu nohu, roztáhl ruce jako orel a přikrčil hlavu. Lovec tomu nerozuměl, tolik zbytečné strojenosti, ale během sekundy byl vyveden z omylu. Postava poskočila na zvednutou nohu, a bleskově po Eofreyovi něčím švihla. Tak tak se mladý lovec vyhnul a tasil tesák. Obři v tribunách tiše pozorovali scénu. Postavička se přikrčila k zemi a sledovala kryjícího se lovce, ten se odvážil na útok. Rozeběhl se, pak úkrokem změnil směr k levé straně, avšak sekyru vedl obloukem po pravé. Postavička nevycítila lest a uskočila přímo do dráhy sekyry. Helma zařinčela a protivník uskočil vzad. Eofrey si všiml očí v helmě, byli zlatavé a otřesené. Rozeběhl se vpřed a sekl znova. Protivník se však v mžiku protáhl pod sekyrou a švihl po Eofreyovi. Ten pocítil ránu. Zavrávoral vzad a dotkl se místa kam rána dopadla, krev. Pozorně se zadíval na protivníka a zkoumavě si prohlížel co vlastně drží v ruce. Jednalo se o něco jako bič, ale byl z řetězu a každý segment na sobě měl ostruhu, zakončen byl podivnou kotvou, která měla ostruhy tři. V mžiku vymyslel lest, kdyby se mu podařilo zachytit konec podivného řetězového biče, protivníka by určitě odzbrojil. Nepřítel se prohnul, zatočil řetězovým bičem, obtočil ho kol ruky, ta se dala do pohybu v protisměru a pak ho setrvačností vrhl proti lovci. Ten švihl sekyrou, ale netrefil se. Kotva sjela po toporu sekyry. Postavička se zaklonila, nechala bič prosvištět za sebe. Otočila se kolem své osy, bič přišlápla a odkopla kotvičku zase na Eofreye. Ten tentokrát neminul, konec biče se zachytl mezi topor a spodek čepele sekyry. Eofrey trhl jednou, pak dvakrát a bič konečně opustil sevření svého pána. Postavička zavrávorala a svalila se do písku. Eofrey rychle doběhl, k místu kde protivník ležel, rozkročil se nad ním. Postavička se pokusila o podkopnutí, avšak to už lovec stál ve výhružném nápřahu. Selk, obří obecenstvo zamručelo a sledovalo kutálející se přilbu.
Na Eofreye se zděšeně díval pár zlatavých očí, dlouhé ušní boltce a asketický obličej jen dokreslovali dokonalý vzhled. "Sekni už člověče.", spustila rudovlasá postava. Eofrey se pousmál a zaklesl otcův tesák do pochvy. "Ty si nezasloužíš smrt o nic méně než já.", otočil se a rozvazujíc si brnění, odcházel ke svým vratům. Obři na tribunách se dali do zmateného hovoru, ani bubny a ani hlásné trouby se nerozezněly.
Vrata se otevřela a v nich stál Beran. "Musíš ho zabít, to je zákon arény, lovče.", Eofrey se otočil a mrštil proti němu kožené brnění. "Pokud ho chceš zabít, tak to proveď sám a pak třeba sežer mě.", rozeřval se a jal se po směru své cely. Beran se začal smát a sledoval Eofreye, mizejícího v temnotě chodby. "My sice jíme lidi, ale jen padlé z arény, to vy se zabíjíte.", prohodil do ticha Beran a Eofrey zaslechnuvšíc to se pootřásl.
(copyright © m.zitny)
Žádné komentáře:
Okomentovat