Leželi v příkopě, oba jako přimražení. Pohledy se zkoumaly, dívka se pousmála, ale hned zase sevřela rty. Bard se sklonil, čas se zpomaloval. Ona přimhouřila oči ve slastném očekávání. Cítil její teplo, její dech. Rty se spojily. Když tu sebou dívka trhla, kopla barda do slabin až zaúpěl.
Ozvalo se hluboké zahučení a bolestný křik, dvojice sebou trhla. Pomalu vylezli ze svého úkrytu, lesní cesta byla pokryta nepochopitelně mlhou. Sam pomohl Kateřině a vydali se hledat příčinu, té podivnosti. Pomalu postupovali křovisky a vysokou trávou, sklonění a vyděšení. Pak Sam zastavil a pomalu rozhrnul trávu. Před dvojicí se rozevřela větší paseka, co však bylo podivné a všudypřítomný nasládlý pach hniloby. Samovi se rozšířily zorničky a otočil se na Kateřinu:"Teď mi slib, že tu zůstaneš a ani se nehneš z místa.", ta chtěla odporovat, ale bard pokračoval:"Slib mi to.", ona jen odkývla a se strachem pozorovala, jak mizí za travnatou hradbou.
Pomalu se plazil kolem hubených těl, lebkovité helmy pokroucené a zrezivělé. Těla zpráchnivělá, shnilá, nebo úplně rozpadlá na prach. Poznával je, byla to ta skupina, před kterou se schovali v příkopě. "Kluci elfský, co vás takhle zřídilo?", šeptal si pro sebe bard, když spatřil pohyb. Přímo u kraje paseky stál muž, sestříhané krátké vlasy v mikádo stylu, kozlí bradka a jako by se tou celou scénou kochal. Sam ustrnul, pohled muže, v zeleném plášti, se blížil k jeho pozici. Pomalu začal couvat.
Ozval se pološílený smích a mlha kolem zhoustla. Sam poznal, že musí uniknou a tak vyklopýtal až k vysoké trávě. Za ním se ozvalo nechutné zachrčení, otočil se a spatřil dvojici zlomených mátožných postav pomalu se blížící. Houpavá chůze mátoh jen dokreslovala celkovou bizarnost. Postava nalevo měla místo hlavy rozdrcenou přilbici a levá ruka visela jen na cáru shnilého masa. Ta napravo byla celkově zlomená v pase a nechutně chrčela, nohy pochodující k Samovi a pas zalomený vzad. Bard skočil do trávy a máchal kolem sebe, hmátl po dívce a zařval:"Utíkej, samotný peklo máme za zádama."
Dvojice klopýtala vysokou trávou, utíkali a padali. Doběhli až k místu, kde spatřili elfy za živa. Svezli se do příkopu a zastavili se v křoví. Mlha pomalu řídla.
(copyright © m.zitny)
Žádné komentáře:
Okomentovat